Conservation of biodiversity

Společnost pro zachování a obnovu biodiversity o.p.s.

Textové pole: PUBLIKAČNÍ A OSVĚTOVÁ ČINNOST>NP PODYJÍ  -  EXKURZE ZA PLAZY A OBOJŽIVELNÍKY

Národní park Podyjí jsme navštívili  začátkem měsíce května 2003. Výchozím bodem naší cesty bylo město Znojmo. Nejdříve jsme si prohlédli znojemský hrad. Z jeho teras je krásný výhled na znojemskou přehradu a řeku Dyji. Také tu vystavovali dravé ptáky a sovy. Přes most nad řekou jsme se vydali na prohlídku Kraví hory,324m.n.m. Toto vřesoviště je biotop s výskytem užovky hladké Coronella austriaca (Laurenti, 1768). Neměli jsme štěstí, bylo chladné počasí a foukal     vítr. Po plazech ani památky.Koncem léta je možné na této lokalitě pozorovat kudlanku nábožnou Mantis religiosa. Odtud jsme pokračovali do vesnice Konice, u kterých jsme přenocovali. Ráno se počasí umoudřilo. Bylo příjemně slunečno. Na okraji vesnice jsme spatřili první ještěrku. Jednalo se o samce ještěrky zelené  Lacerta viridis (Laurenti, 1768). Z Konic jsme vyrazili po zelené značce na skalní vyhlídku Sealsfieldův kámen. Jde se mírně zvlněným terénem porostlým dubohabřinami, které jsou místy nahrazeny kulturním porostem nejčastěji borovic,modřínu a akátu. V samotném údolí  Dyje roste nejčastěji dub letní Quercus robur, který je na skalnatých místech střídán dubem žlutavým Quercus daleschampii. Blíže k vodě pak rostou olše a jasany. Cestou na Sealsfieldův kámen jsme pozorovali ještěrky zelené a několik slepýšů křehkých  Anguis fragilis(Linné,1758) a dudka chocholatého Upupa epops. Vyhlídka Sealsfieldův kámen se nachází v nadmořské výšce 374m  a je z ní pěkný pohled na meandrující Dyji. Tento rok byly stromy z důvodu sucha skoro holé.V roce 2000 jsem tu touto dobou byl také,všechno bylo již zelené.

Dubohabřina

Sealsfieldův kámen

Odtud jsme pokračovali po žluté značce k bývalému mlýnu Papírna. Cesta pomalu klesá po svahu,až nakonec vede přímo podél řeky. Okolí bylo často rozryto od divokých prasat. Na kamenech se často vyhřívaly ještěrky zelené a jejich mlaďata.Ty jsou na rozdíl od dospělců zbarveny hnědě. Znovu jsme se setkávali se slepýši křehkými a přibyl další druh plaza. Byla to statná samice užovky obojkové Natrix natrix (Linné,1758).Lezla v hromadě kamení hodně vysoko po svahu. Navečer jsme dorazili k polorozpadlému mlýnu Papírna. Mlýn leží přímo u jezu na řece. Bylo zajímavé pozorovat množství netopýrů, kteří nad vodní hladinou lovili potravu. Na lov tu vyrazila také lasička. U vlhkého zdiva jsme viděli ropuchu obecnou Bufo bufo (Linné,1758). Mlýnů  je v této oblasti více, ale jsou to většinou jen ruiny. Bývalý režim je nechal zbourat, protože stály v hraničním pásmu na západ. U nich se často nacházejí vykopané štoly a sklepy. Vzali jsme si čelovky a prohlédli si je. Fotili jsme v nich pavouky. Odtud jsme se přemístili k vesnici Hnanice,kde jsme přespali. Ráno jsme vyrazili na prohlídku Šobesu. Toto místo je osídleno už od starší doby kamenné. V době bronzové tady bylo hradiště. Žilo se tu i v dobách Keltů a Římanů. Od středověku se tu pěstuje vinná réva. Lokalita patří mezi deset nejlepších vinařských poloh v Evropě. Říkali jsme si, že z důvodu postřiků tady moc živočichů nebude,ale přímo mezi vinnou révou se proháněly ještěrky zelené. Samci mají touto dobou krásně modrá hrdla. Odpoledne jsme pokračovali v prohlídce okolí směrem na opuštěný meandr Dyje. Jsou zde další rozpadlé mlýny a jejich náhony. V nich jsme často spatřili užovky obojkové. 

Šobes - vinice

Šobes - Užovka obojková (Natrix natrix)              

Postrádal jsem tu ale užovky podplamaté Natrix tessellata (Laurenti, 1768). Neviděli jsme tu ani jednu. Před třemi lety jsem zde pozoroval víc jak deset jedinců. Na této lokalitě žijí obojživelníci ropucha obecná a skokan štíhlí Rana dalmatina (Bonaparte, 1840). Ze savců se nám podařilo nafilmovat norníka rudého Clethrionomys glareolus, který pobíhal v rozpadlém zdivu. Řeka  je zanesená spoustou dřeva a naplavenin z nedávných povodní.Přímo na břehu na naplavených dřevech se sluní ještěrky zelené. Vyfotili jsme samce, když se pokoušel pářit samici.V tuto dobu hojně kvete barvínek menší Vinca minor. Na okolních stromech roste jmelí bílé Viscum album. Místy jsme viděli kvést koniklec Pulsatilla sp. Podél řeky jsou také malé pevnůstky. V letech 1936-38 jich v této oblasti bylo postaveno několik stovek. Večer jsme se vrátili k Hnanicím přenocovat. V noci bylo velmi chladno. K ránu teploměr ukazoval dva stupně nad nulou.

Devět mlýnů -Barvínek menší (Vinca minor)

Devět mlýnů - Jmelí bílé (Viscum album)

Kolem 9 hod. jsme vyrazili na další lokalitu, která leží nedaleko Šobesu. Přesné místo neuvádím záměrně. Na této lokalitě jsme chtěli uskutečnit hlavní cíl naší cesty a tou bylo pozorování našeho nejvzácnějšího hada ve volné přírodě. Nejdříve jsme viděli vyplašeně pobíhat malou lasičku a po chvíli i příčinu jejího vystrašení. Přímo k cestě se plazil  krásný exemplář užovky stromové Elaphe longissima (Laurenti,1768).Pohyboval se velmi pomalu, bylo velmi chladno. Před třemi lety jsem na tomto místě pozoroval tři mláďata tohoto druhu. Prolézala hromadou kamení společně s mláďaty užovek obecných a užovek podplamatých. Tehdy tady bylo kolem dvaceti hadů. Je pravděpodobné, že všechny tři druhy zimovali poblíž pohromadě. Míst vhodných k zimování je v okolí několik. Další místo, kde jsem tento druh před třemi lety pozoroval je poblíž zříceniny hradu Nový hrádek. Z tohoto hradu založeného v roce 1358 je hezký výhled na náš Ostroh a rakouský Umlauf, které rozděluje meandrující Dyje. Na nádvoří roste divizna nádherná a po hradbách běhají ještěrky zelené. Po obědě jsme pokračovali na Podmolí a u Nivek (Nedaleko je bývalá vojenská střelnice) jsme to stočili k Mašovicím, u kterých jsme nocovali. Cestou sem jsme několikrát pozorovali ještěrky zelené a slepýše křehké.

 Mlha nad Dyjí - Pohled od zříceniny Nový Hrádek                                                                                                           

U Šobesu - Užovka stromová (Elaphe longissima)

Nad Šobesem - Ještěrka zelená (Lacerta viridis)

Ráno jsme se vydali směrem k Dyji na vyhlídku Králův stolec,353m.n.m.Ve skále pod vyhlídkou žije v létě kolonie vrápence malého Rhinolophus hipposideros. Poutač také upozorňuje na okolní výskyt roháče obecného Lucanus cervus. Odtud jsme pokračovali směrem na Znojmo. Mezi stromy se páslo stádo muflonů Ovis musimon. Tito nepůvodní živočichové páchají v parku škody. Zastihl nás déšť,což jsme uvítali. Předpokládali jsme, že po dešti  najdeme dalšího obojživelníka, který zde žije.V listí jsme ho objevili. Byl to mlok skvrnitý Salamandra salamandra ( Linné,1758).

Králův stolec

Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra)

NP Podyjí - Exkurze za plazy a obojživelníky

Cestu jsme ukončili prohlídkou Hradišťských teras před Znojmem. Tyto terasy byly založeny už ve středověku. Jsou na nich zpustlé sady, ve kterých rostou staré dřeviny. Např. mišpule německá a fíkovník smokvoň. Na terasách žije ještěrka zelená místy i ještěrka obecná Lacerta agilis (Linné 1758). Jediná nepříjemná věc při prohlídce tohoto unikátního a jedinečného parku je výskyt velkého množství klíšťat.Většina ještěrek v parku měla po sobě tohoto parazita.Pokud člověk projde trávou nebo se na chvíli posadí, za chvíli po něm lezou.

 

Text a foto:

Dominik Zerzán

Náchod

vakovlk@seznam.cz